Znak obce
Patokryje, německy Patokrey, lidově Patogro. Ves asi 7km od městečka Bíliny. Podle nalezeného žárového hrobu v roce 1929 se dá předpokládat, že osídlení v této lokalitě je už od kultury lužické(knovízské).
Nejstarší dochovaná písemná zpráva je z roku 1400, někdy je uváděn rok 1378. Místní vladykové z Patokryjí (odtud ves patokryjů, t.j.lidí, kteří si ukrývají paty), obývali místní tvrz. V 15. století zde sídlil rod z Duban a v letech 1568 – 1613 Manvicové Razičtí ze Vchynic.
Po nich na krátký čas Bernard z Elznic a od roku 16: patřily Patoktyje Lobkovicům.
V letech J741 zde byla vystavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Fara zde zanikla 1623
a obnovena byla 1694. Starý kostel byl zbořen 1860. Blízké České Zlatníky patřily v letech 1453-162 pod Patokryje. Obec byla průběžně v historii vystavena tvrdým zkouškám přírody. 1582 a v roce 1584 opakovaně řádila v okolí obce vychřice, která pokaždé úplně zničila úrodu, to samé se opakovalo v roce 1714, kdy pobourala i pevné zdi v obci a odnesla většinu střech.
Také v letech 1776 a 1716 nebyla obec těchto pohrom ušetřena. V 19.a 20. století byly
zaznamenány obdobné problémy, kterým byla obec Patoktyje vystavena. Vedle přírodních katastrof byla obec zkoušena stejně jako blízká města morovými epidemiemi v letech 1531 a 1542 a v další vlně v letech 1623 a 1626.
Drancování obce, které následovalo po skončení třicetileté války, kdy propuštění žoldáci tvořily tlupy, přineslo mnohá utrpení. Obec však vždy prokazovala dostatečnou vitalitu svým vztahem k půdě. V minulosti zde byly chmelnice, vinice a v dnešní terminologii-poměrně slušná rostlinná a živočišná výroba. Zaměření obyvatel obce výrazně poznamenala výstavba železnice, v nedalekých Obrnicích je železniční ktižovatka, až 90% bylo železničními zaměstnanci. V obci se začal rozvíjet
spolkový život. Vedle spolkového života zde utvářely sbory – Sbor dobrovolných hasičů,
Sbor stráže Svobody, Bezkonfesní skupina Svornost. Také politický život utvářel charakter obce Čsl. strana národně socialistická, Čsl. strana sociálně demokratická, dělnická.
Nejstarší dochovaný protokol obce je datován 3. prosince 1907. První světová válka si vzala i z této obce své oběti, přinesla mnoho válečné chudoby a těžkostí a strádání, které jsou s citem popsány v pěkné obecní kronice z roku 1913. Z let vzniku Československé republiky je zde zmiňován dar obce ve výši 1000,- Kč na výstavbu pomníku T.G.Masaryka v Obrnicích. Mezi první a druhou světovou válkou
se obec stabilizovala jak ekonomicky, tak politicky.
Do nástupu nacistického německa vládli v obci sociální demokraté. Po vypuknutí II. světové války byla česká část obyvatelstva odsunuta do vnitrození. V době světové války zde pracovaly mladé ženy z Polska a Ruska. V roce 1945, 6.května byla obec osvobozena Rudou armádou. Následně po Benešových dekretech nastal odsun němců na základě výsledků II.světové války.
5. srpna 1945 proběhly volby do Obecního zastupitelstva. Paritně byly v Obecním zastupitelstvu zastoupeny tyto strany: Čsl.strana sociálně demokratická, Čsl. strana národně socialistická a KSČ. Pro zajímavos je dobré uvést, že zde KSČ založila svojí organizaci 3.srpna 1945 dva dny před volbami.
V roce 1946 byl v obci vybudován vodovod a kanalizace. 1950 byl zde v Patokryjích založen divadelní soubor Jirásek. Po nástupu a uchopení moci v naší republice komunisty v roce 1948 byla i tato obec řízena centrálně s NV v obci. Až po roce 1989, po dlouhých jedenačtyřiceti letech se obec Patokryje stala samostatně hospodařící obcí. Obec tak má možnost sama svobodně rozhodovat, které priority sama zvolí pro obnovu identity a prosperity v této lokalitě naší země.
Pro obec Patokryje zpracoval
Martin Tomášek