Psal se první červen 2020 a do Patokryjí přijíždí na svoji první diskusi s občany nad knihou „Třicet let pod přísahou“ (Povídání s Robertem Šlachtou) bývalý šéf protimafiánské jednotky Robert Šlachta, budoucí předseda hnutí Přísaha.
Uběhly dva roky nabité událostmi, a to jak na politické scéně, tak událostmi, které zasáhly různým způsobem každého z nás. Co se za tu dobu z pohledu Roberta Šlachty změnilo? Přijďte se zeptat osobně!
Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta nás navštíví ve středu 1. června 2022. Potkáme se s ním v Obecním domě od 18:00 hodin v rámci besed „Povídání s…“. Vstupné je zdarma!
Po dlouhé přestávce opět bylo povoleno pořádání kulturních a společenských akcí. Proto jsme hned na pondělí 1. 6. 2020 do našeho dlouholetého cyklu Povídání s…. pozvali bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu plukovníka Roberta Šlachtu. Plukovník Šlachta po odchodu od Policie ČR a následně od Celní správy nyní vydává svou knihu „30 let pod přísahou“, která obsahuje jeho zážitky a zkušenosti z dlouholeté služby. Na setkání s ním přišli všichni ti, které toto složité téma zajímá. Počasí přálo tak, že besedu dokonce bylo možné uspořádat venku za Obecním domem. Po zajímavém vyprávění hlavního hosta Roberta Šlachty a jeho kolegy Tomáše Sochra, došlo také na podepisování knihy a společné focení.
Fotografie z akce najdete ZDE nebo ve FOTOGALERII. Níže je rozhovor Roberta Šlachty v Mosteckém studiu Ponte Reports.
Čtyři roky po svém odchodu od policie a několik měsíců poté, co svlékl uniformu celníka, vydal bývalý šéf protimafiánské jednotky Robert Šlachta knižní rozhovor „Třicet let pod přísahou“ s novinářem Josefem Klímou.
Zásadní část knihy se věnuje klíčové kauze Šlachtovy kariéry – případu kolem Jany Nagyové. Bývalý detektiv v knize popisuje, že původním cílem detektivů nebyla šéfka kabinetu Petra Nečase, ale chobotnice kolem Vrchního státního zastupitelství v Praze. „Odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby. Bylo jasné, že úniky jdou od (žalobce) Libora Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi. Oni potřebovali Topolánka shodit a vytvořit příběh Dalíka ohledně úplatku,“ míní Šlachta.
Bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta navštíví naší obec v pondělí 1. června 2020. Potkáme se s ním v Obecním domě od 17:00 hodin v rámci besed Povídání s… Vstupenky za cenu symbolickou koronavirovou budou k dostání na obecním úřadě od středy 20. května 2020.
V knize popsal i způsob, jakým podle něj tehdy fungoval zmíněný náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek. „Najednou jsme začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo,“ uvedl Šlachta. Podle něj Grygárek plnil podobnou úlohu mimo jiné v kauze kolem nákupu obrněnců Pandur, kde došlo k vyzrazení jména utajovaného svědka.
Grygárek byl skutečně v jedné větvi kauzy Nagyová obviněn. Šlo o případ, který se týkal podezřelých stamilionů na kontě lobbisty Romana Janouška ve Švýcarsku. Podle policejního obvinění měl Grygárek poté, co se dozvěděl o existenci peněz od švýcarských orgánů, zahájit vyšetřování v Česku. To však neudělal. Loni v říjnu Grygárkovo stíhání zastavil pražský vrchní soud.
Bývalý šéf ÚOOZ se věnuje i vztahu s bývalým ministrem vnitra Ivanem Langerem z ODS. Šlachta v knize líčí mimo jiné epizodu, kdy ho Langer upozorňoval, aby dal ruce pryč od Jany Nagyové.
„To už ministrem vnitra nebyl, ale pořád měl velký vliv. Sešli jsme se na Zbraslavi kolem půlnoci. Já tušil, že by se mohlo dít něco nepříjemného, tak jsem si vzal s sebou dva kolegy. Langer si mě pozval do auta a řekl mi, abych si jen uvědomil s tím obesíláním paní Nagyové, kdo mě dostal do funkce, abychom věděli, že se máme Nagyové vyhýbat, že to není dobře, abychom ji nějak zmiňovali a vůbec se kolem ní točili (Šlachta šel do čela ÚOOZ, když byl Langer ministrem)“, vzpomíná Šlachta.
S Langerem ho paradoxně později svedl dohromady jeden z posledních případů jeho útvaru s krycím názvem Vidkun. Ten se točil kolem klientelistických vazeb mezi policisty a podnikateli na Olomoucku. Tehdy Šlachtovi lidé zadrželi i Langera a prohledávali mu byt. Kauza Vidkun je nyní u soudu. Šlachta v knize poodhalil i své plány pro nadcházející život. A připustil, že ho láká politická dráha, jak se ostatně spekulovalo ještě v době, kdy byl náměstkem u celníků.
„Politika je jedna z věcí, o které uvažuji. Ale asi s žádnou ze stávajících stran. Spíš zvažuji v hlavě, jestli vůbec do politiky jít, a pokud ano, tak v jaké formě. Co ale pro mne bude nejdůležitější po dopsání této knihy, bude její propagace, tedy snaha, aby se dostala co možná k největšímu počtu čtenářů. Podstatná pak pro mne bude jejich zpětná vazba, která pro mne bude důležitá při rozhodování,“ uvedl Šlachta. (zdroj: iDnec.cz)
Obec Patokryje opět připravila diskusní pořad „Povídání s …“. Tentokrát našimi hosty budou Antonín Panenka a Karol Dobiáš. Nebude chybět ani hudební doprovod. Akce se uskuteční v sále Obecního domu v pondělí 13. května 2019 od 18:00 hodin. Vstupenky je možné zakoupit od pondělí 6. května 2019 na obecním úřadě.
Antonín Panenka poprvé nastoupil k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech za Bohemians Praha. Jeho prvním reprezentačním startem byl kvalifikační zápas na mistrovství světa v roce 1973 proti Skotsku. Roku 1976 díky jím proměněné rozhodující penaltě ve finále proti Západnímu Německu získalo Československo titul mistrů Evropy. Jeho slavné penaltě se říká „vršovický dloubák“ (zatímco ve světě se používá pojem „Panenka goal“ nebo „Panenka kick“). Sám sebe kopajícího penaltu ztvárnil v malé roli v českém filmu Sonáta pro zrzku (1980).
V roce 1981 odešel z Bohemians do Rapidu Vídeň, s nímž do svého odchodu roku 1985 získal dva tituly a roku 1985 druhé místo v Poháru vítězů pohárů. V sezoně 1983/84 byl nejlepším ligovým střelcem Rapidu Vídeň (dal o jednu branku více, než proslulý kanonýr Hans Krankl).
Po návratu do vlasti se stal asistentem trenéra a funkcionářem v Bohemians. Roku 2008 získal Cenu Václava Jíry.
Dne 28. října 2008 mu prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy I. stupně.
Antonín Panenka debutoval v A-mužstvu Československa 26. 9. 1973 v kvalifikačním zápase v Glasgowě proti reprezentaci Skotska (prohra 1:2). Zúčastnil se mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě (zisk titulu), mistrovství Evropy 1980 v Itálii (zisk bronzové medaile) a mistrovství světa 1982 ve Španělsku. Celkem odehrál v letech 1973–1982 za československý národní tým 59 zápasů a vstřelil 17 gólů.
Slavná proměněná penalta Antonína Panenky se zapsala do historie fotbalu ve finále mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976, v němž se československý tým střetl s mužstvem Západního Německa. Za stavu 2:2 po prodloužení následoval penaltový rozstřel (první v historii finále evropských šampionátů). Čtyři českoslovenští a tři němečtí fotbalisté proměnili, ovšem čtvrtý německý hráč Uli Hoeneß přestřelil bránu. Antonín Panenka byl v situaci, kdy mohl Československu zajistit první titul v historii. Rozběhl se, čímž předstíral prudkou ránu, německý brankář Sepp Maier skočil do strany, zatímco Antonín Panenka míč lehce podkopl a poslal jej dloubáčkem doprostřed brány. Titul tak získalo Československo. Stejný trik Panenka použil již dříve a vůbec prvním „exekutorem“ byl jeho kolega z Bohemians Štefan Ivančík.
Karol Dobiáš. Mezi největší úspěchy jeho hráčské kariéry patří účast na MS 1970 a vítězství na ME 1976. Za Československo odehrál 67 zápasů a dal 6 gólů, v I. lize nastoupil ve 344 zápasech a trefil se 20×. Se Spartakem Trnava se stal pětinásobným mistrem ČSSR, byl zvolen nejlepším československým fotbalistou roku 1970 a 1971. Třikrát vyhrál Československý pohár (v letech 1967, 1971 a 1975). Aktivní kariéru ukončil v belgickém Lokerenu, nyní žije v České republice. Jeho manželkou je Alica Dobiašová, personalistka v pražské Technické správě komunikací
O jeho životě a kariéře vyšla v roce 1992 kniha s názvem PATINO – O fotbalistovi, který chtěl pořád jen vyhrávat. Jejím autorem je český publicista Pavel Skramlík.
V roce 2008 spolupracoval jako fotbalový expert s českou verzi stanice Eurosport při turnaji EURO 2008.
V lize trénoval Spartak Hradec Králové (1988/89), Zbrojovku Brno (1990/91) a Spartu Praha (1992/93) a (1993/94)
A neveselili jsme se jen na svatého Martina, ale i o několik dní později, kdy do cyklu Povídání s…. přijel „zpívající právník“ Ivo Jahelka. Jeho zhudebněné soudní případy a citáty ze spisů vyvolaly plno smíchu. Je neuvěřitelné, jak Ivo Jahelka dokáže přeměnit vážný soudní spor ve skvěle vypointovanou legrácku i s poučením na konci. Všem návštěvníkům se jeho vystoupení líbilo a odcházeli domů s dobrou náladou.
V pondělí devatenáctého listopadu navštíví naší obec v rámci cyklu besed Povídání s… JUDr. Ivo Jahelka. Ivo Jahelka vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze a získal titul JUDr. Začal se věnovat zhudebňování různých soudních případů a všelijakých kuriózních příběhů z všedního života. V polovině 80. let uspěl na folkovém festivalu Porta, když se jeho píseň Soudili se dostala na výběrové album Porta ’84 a byl vyhlášen „osobností“ Porty ’85. Následně začal vydávat vlastní autorská alba, kde zhudebněné soudní případy prokládá zábavným mluveným slovem.
Od roku 1978 žije v Jindřichově Hradci, je advokátem. Ve spolupráci s ČT připravil poučný seriál o soudnictví Neznalost neomlouvá. Na Dvojce Českého rozhlasu od března 2015 vysílá každý pracovní den ráno a odpoledne rubriku Soudnička Ivo Jahelky. „Řek bych, že to bude jízda, kdo co a kam posnášel! A že prý někdo z toho hnízda vynášel i donášel,“ zpívá právník Ivo Jahelka ve své nejnovější písničce, která je věnovaná kauze Čapí hnízdo Andreje Babiše a údajného dotačního podvodu. Při poslechu písničky „Něco o Čapím hnízdě“ si ale nelze nevšimnout, že tam je možná cosi nepatřičného…
Začátek besedy je v 19:00 hodin. Doporučuji neváhat s nákupem vstupenek. Občerstvení je zajištěno.
